Povinné kurzy logiky jsou v současné době zařazeny v celé řadě studijních plánů různých oborů. Zpravidla se jedná o úvodní jednosemestrální kurz s dotací 2-4 vyučovací hodiny týdně pro velké množství studentů. Úspěšné absolvování těchto předmětů předpokládá poměrně velký podíl samostudia, neboť spočívá v samostatném řešení úloh, což vysokým způsobem zatěžuje vyučující, kteří musí příslušné úlohy nejen kontrolovat, ale především se studenty konzultovat. Přitom povaha těchto úloh i problémy, se kterými studenti chodí na konzultace nejčastěji, jsou takového charakteru, že je lze bez problémů převést do automatické podoby, takže volba vhodného didaktického softwaru by přispěla k vyšší efektivitě samostudia studentů a zároveň by přinesla značnou časovou úsporu vyučujícím.

Didaktického softwaru vytvořeného přímo po potřeby úvodních kurzů logiky existuje značné množství, ať již publikovaného, dostupného na internetu nebo vyvíjeného v rámci univerzit. Nejrozvinutější z nich jsou patrně "Tarski's Worlds" a "Hyperproof". Většina softwaru tohoto typu je na tom sice dobře po odborné stránce, zcela však opomíjí administrativní část výuky a konzultací, jako je hodnocení či archivace dosažených výsledků. Naopak softwary vyvinuté právě za tímto účelem, např. e-learningové programy, sice zvládají tuto administrativní agendu, nevyhovují však zvláštním potřebám logiky, neboť byly navrhovány pro předměty encyklopedického charakteru; nemluvě o technických problémech způsobených užíváním logické symboliky. Ideálním řešením by bylo najít takový software, který by v sobě spojoval obě tyto funkce - uměl by řešit logické úlohy, zacházet s nimi a hodnotit je (podobně jako speciální didaktické softwary pro logiku) a zároveň by zvládal i administrativní stránku výuky (podobně jako e-learningové programy), takže by byl schopen usnadnit konzultační činnost vyučujících a zvýšit efektivitu samostudia studentů.

Nabídka didaktických softwarů je tak široká, že není jednoduché se v ní zorientovat. Navíc takováto volba softwaru vyžaduje také zkušenosti s jeho používáním, které není snadné získat, zvlášť když většina tohoto softwaru nemá českou verzi. To vše vzhledem k časové náročnosti způsobuje, že vyučující váhají s jejím zavedením. Ačkoliv by pomůcku tohoto typu uvítali, náročnost její volby a nedostatek zkušeností pro její vytvoření či používání je od tohoto kroku odrazují.

Seminář by tedy poskytl dostatek prostoru pro seznámení s různými již hotovými softwary tohoto druhu a umožnil by výměnu zkušeností, které by vyučujícím pomohly učinit vlastní rozhodnutí a zvolit již hotový systém, namísto tvorby vlastního. Dále by bylo možné zmapovat požadavky a nároky či získat nové podněty potenciálních uživatelů pro ty, kteří již pomůcky tohoto typu svépomocí vytvářejí.