Katedra filosofie Fakulty filosofické Západočeské univerzity v Plzni
si Vás dovoluje pozvat na
na seminář věnovaný filosofii
Willarda Van Ormana Quina


QUINE: nejen gavagai


který se uskuteční

ve čtvrtek 12. dubna 2007 od 10:00

v místnosti SP 319 v budově fakulty
Sedláčkova 19, Plzeň





Program

Příspěvky

Kontakt

Další odkazy





Program

10:00 - 11:00       Jaroslav PEREGRIN: Proč je Quine převratným filosofem

11:15 - 12:00       Jiří FIALA: Covitosti

13:30 - 14:15       Juraj HVORECKÝ: Quine o intencionalitě
14:15 - 15:00       Tomáš HŘÍBEK: Quine a současná filosofie mysli

15:30 - 16:00       Michal POLÁK: Sémantický zdvih, citace a propoziční postoje
16:00 - 16:30       Radek SCHUSTER: Jazyková forma a smyslová zkušenost: empirismus bez dogmat
16:30 - 17:00       Ondřej MAYER: Kolik je v Quinovi intuitivního?

Zpět



Kontakt


Fakulta filosofická Západočeské univerzity v Plzni
Sedláčkova 19, Plzeň 306 14
MAPA


Ludmila DOSTÁLOVÁ
Katedra filosofie FF ZČU
ldostal@kfi.zcu.cz


Tomáš MARVAN
Filosofický ústav AV ČR


Zpět



Příspěvky


Jaroslav PEREGRIN: Proč je Quine převratným filosofem

Při vyslovení jména Quine se mnohému adeptu filosofie vybaví filosofické slogany (není entity bez identity, být znamená být hodnotou proměnné), poněkud bizarní myšlenkové experimenty (zejména ten, jehož pomocí se nás Quine zdá přesvědčovat, že nelze říci, co skutečně znamená slovo "králík") či názory, které se nezdají být úplně v souladu se zdravým rozumem (ontologická relativita; odmítnutí významů; extrémní scientismus, fyzikalismus a nominalismus, ...).
Ve světle těchto záchytných bodů se pak Quine může jevit spíše jako filosofický provokatér, dovádějící scientismus svých předchůdců z Vídeňského kroužku do absurdních důsledků, než jako převratný filosof. Obávám se, že z tohoto pohledu však mezi stromy Quinových provokací a průpovídek zaniká skutečný les jeho filosofie.
Na Quinovi je totiž podle mne zásadně podstatné to, že způsob, kterým se rozchází nejenom s logickým empirismem Vídeňského kroužku, ale s většinou dosavadní filosofie, je tak radikální, že mu v tom může konkurovat málokterý moderní filosof (s výjimkou nepochybně Wittgensteina a možná Heideggera).
Quine totiž odmítá tradiční pohled na to, co to filosofie je a co od ní můžeme smysluplně chtít mnohem radikálněji (a podle mého názoru i způsobem mnohem více hodným následování) než třeba logičtí empiristé. Porozumět mu ale můžeme jenom tehdy, když tuto změnu přijmeme a dokážeme se na filosofii podívat z příslušným způsobem pozměněného úhlu pohledu.

Zpět


Jiří FIALA: Covitosti



Zpět


Juraj HVORECKÝ: Quine o intencionalitě



Zpět


Tomáš HŘÍBEK: Quine a současná filosofie mysli

Autor ukáže, jak některé v současné době dominantní teorie mysli mají svůj původ v Quinově filosofii padesátých a šedesátých let, zvláště pak v jeho naturalismu. Jedná se především o tři v současnosti vlivné teorie: eliminativní materialismus (Churchlandovi), instrumentalismus (Dennett), a teleosemantiku (Millikanová).

Zpět


Michal POLÁK: Sémantický zdvih, citace a propoziční postoje

Propoziční postoje bývají zpravidla pokládány za problematické prvky našeho jazyka. Nejinak je tomu i u Willarda Quina. Příspěvek připomene Quinovu aplikaci sémantického zdvihu na propoziční postoje, zhodnotí její přínos a pokusí se poukázat na některé nevýhody, které z jejího použití plynou.

Zpět


Radek SCHUSTER: Jazyková forma a smyslová zkušenost: empirismus bez dogmat

Referát navazuje na tradiční diskusi nad Quinovým odmítnutím dvou "metafyzických" dogmat logického empirismu: redukovatelnosti smysluplných výroků na jazykové formy vztahující se k bezprostřední zkušenosti a s tím související distinkce analytických výroků, které jsou pravdivé pouze prostřednictvím významu, a výroků syntetických, jejichž pravdivost lze ověřit zkušeností. Na základě připomenutí
(1) některých východisek Vídeňského empirismu, především myšlenek Rudolfa Carnapa,
(2) příspěvků k diskusi nad rozlišením analytičnosti a syntetičnosti jazykových forem, v podobě studií Paula Grice, Petera Strawsona, Hilary Putnama, ale též
(3) série článků "Analytic-Synthetic" opomíjeného člena Vídeňského kroužku Friedricha Waismanna, a
(4) vlastní Quinovy argumentace sledující souvislost mezi analytičností, významem a synonymií,
budou zformulovány vlastní obecné otázky týkající se tajuplného vztahu jazyka a smyslové zkušenosti.

Zpět


Ondřej MAYER: Kolik je v Quinovi intuitivního?

Tento příspěvek si neklade za cíl objasnit do základu a komplexně Quinovu pozici, a už vůbec ne interpetovat jeho velká témata, ale spíše upozornit na některé zajímavé detaily vynořující se při četbě Quinových prací. Nemá být ničím jiným než příspěvkem k další diskusi či nabídkou problémů žádajících podrobnější vysvětlení. Dotýká se problému, na který může Quinův čtenář - zejména není-li přímo znalcem quineovského způsobu argumentace - snadno narazit. Zjednodušeně řečeno, jedná se o určitou nejistotu, jejímž zdrojem může být Quinovo spoléhání se na intuitivní plausibilitu některých předkládaných tezí.
Quinův koncept neurčitosti (nejen) překladu jako zřejmý protest proti jednoznačným pojmům analytičnosti, synonymie, významu, tak, jak byly ustaveny v intencích logického pozitivismu, mnohdy vede k úkrokům stranou, jež mohou vyvolat pochybnosti, ale i plodnou polemiku. Quine některé "velké" pojmy zcela záměrně obchází, místy provokuje k detailnějšímu zkoumání, místy předkládá hypotézy tak radikální, že je možné je toliko přijmout, nebo odmítnout (případně jim neporozumět). Diskuse mezi Quinem a jeho současníky je velmi zajímavá právě z tohoto úhlu pohledu. Domnívám se, že by mohlo být rovněž vhodné pokusit se (bez nároku na ucelenost) znovu přečíst a interpretovat části Quinova díla, ke kterým odkazují pozdější komentátoři jako Chomsky, Hintikka, Harman, Bennett, Kirk, Kripke, Sollers, Segal a další.


Zpět