Vladimír HAVLÍK: Otevřené problémy filosofie biologie
Ve filosofické reflexi evoluční biologie existuje několik fundamentálních otázek, které dominují současným diskusím a které nahradily původní otázky týkající se tautologičnosti evoluční teorie či pochybnosti o statusu její vědeckosti. Pokusíme se stručně naznačit otázku biologických zákonitostí, esencialismu a populačního myšlení a problém základní jednotky evolučního procesu.
Juraj HVORECKÝ: Darwinova teória emócií
V diele Výraz emocí u človeka a zvierat predstavuje Darwin svoju evolučne fundovanú teóriu emócií. V prednáške jeho teóriu predstavíme, pričom viac ako na partikularity jeho vysvetlení sa sústredíme na východiská a teoretické predpoklady jeho predstáv. Ukážeme, nakoľko sú Darwinove motivácie totožné s emočným univerzalizmom, ktorý sa rozšíril v posledných dekádach a kde hľadať hlavné problémy jeho prístupu. Aj keď ideo veľmi vplyvné dielo, sústredenie sa na výrazovú stránku emócií bráni tomu, aby sa stalo základom nasledovania hodného vedeckého programu.
Tomáš HŘÍBEK: K čemu je umění?
Většina společenskovědních i humanitních disciplín nedávno zahájila svou rekonstrukci podle principů darwinismu. Jednou z těchto disciplín je i teorie umění. Referát načrtne základní obrysy současné darwinistické teorie umění a možné odpovědi na její specifické otázky -- zvláště na otázku, zda je umění adaptace.
Jiří NOSEK: Meze darwinského pojetí poznání
Limity darwinovského pojetí poznání mají obecně dvojí aspekt - naturalisticko versus transcendentální a ontologicko versus epistemologický aspekt. Obojí musí vyhovovat podmínkám přírodního výběru, tj. genetickým a selektivním podmínkám.
David ŠTORCH: Čtení Darwina: "Původ druhů" po 150 letech
Jan JANKO: Darwinův odkaz a zákony českých botaniků
Při recepci Darwinových teorií v české biologické pospolitosti nehrálo přijetí evoluce jako takové žádnou úlohu: ta byla již dříve obecně přijímána, byť v naturfilosofickém hávu (F. Berthold, G. Buquoy, J. S. Presl, J. E. Purkyně, K. Šternberk). Šlo tedy především o přijetí principu přirozeného výběru a jeho úlohy v evolučním procesu.Syn básníka –goetheanisty Ladislav Čelakovský (1834-1902) jej ve 3 podrobnějších studiích věnované této problematice (1869, 1877 a 1893) přijal jako přínosný doplněk teorie progresivního vývoje z vnitřních příčin. Posléze tedy fylogenezi rostlin určovalo spolupůsobení 10 zákonů, z nichž jen jeden z nich – adaptace – představoval přírodní výběr. Ostatních 9 vlastně nebylo ani zákony, šlo spíše o zobecnění některých napozorovaných vývojových trendů (např. diferenciace, zvětvění, zvětšení, redukce apod.). Vůči kritice Darwinovy teorie jako spekulativní namítal, že věda se bez spekulace neobejde – tak např. účelnost nelze vysvětlit přírodovědecky, nýbrž metafyzicky (tím ovšem přehlédl Darwinův nesporný přínos k objasnění této problematiky). Odmítl také snahy aplikovat darwinský boj o život na lidskou společnost.Je třeba upozornit, že v důsledku měnících se pojmů a posunu jejich významu je v jejich interpretaci nezbytná opatrnost (descendence, evoluce, adaptace, darwinismus apod.) – to platí i o díle historiků a filosofů biologie (např. E. Rádla).