Vlastimil ZUSKA: Emergence estetického uměleckého díla
Ondřej DADEJÍK: Deskriptivni definice Stephena C. Peppera a common-sense
Příspěvek nejprve představí pojetí deskriptivní definice (descriptive definition) Stephena C. Peppera a poté jej zařadí do širšího kontextu Pepperova myšlení. Metoda deskriptivní definice bude dále interpretována na základě Pepperova pojetí „poznávací situace“ (knowledge situation) s důrazem na východisko každého poznání, kterým je – podle Peppera – oblast tradičně označovaná jako „common sense“.
Martin KAPLICKÝ: Stephen C. Pepper a problematika světových hypotéz
Jedna z důležitých poloh filosofického díla Stephena Coburna Peppera se týká promýšlení způsobů, jakým teorie podávají a uspořádávají fakta. Příspěvek se pokusí představit Pepperovo pojetí světových hypotéz, filosofických teorií, které mají neomezený rozsah. Tyto teorie by měly být schopny interpretovat jakýkoliv typ faktu. Pepper se ve svých textech snaží ukázat, že světové hypotézy mají odůvodnění své existence v samotné povaze kognitivní situace, a že je lze roztřídit do několika skupin podle toho, jaký je jejich základní princip uspořádávání faktů. Současně ukazuje, že tento princip má metaforický charakter a nazývá ho zdrojovou metaforou dané světové hypotézy. Příspěvek se pokusí představit základní obrysy Pepperovy koncepce světových hypotéz a jejího využití pro interpretaci umění.
Miloš ŠEVČÍK: Estetická intuice u Stephena C. Peppera a Henriho Bergsona
Příspěvek se zabývá shodami a rozdíly v pojetí intuice v estetické koncepci Henriho Bergsona a v kontextualistické estetice Stephena Coburna Peppera. Nejdříve zdůrazníme blízkost obou koncepcí, kterou ostatně přiznává i samotný Pepper. Dále však poukážeme na to, že přes Pepperovu inspiraci Bergsonovou myšlenkou intuice je rozdíl ve formulaci obou pojetí zřejmý. Zatímco Pepper se domnívá, že syntetický výkon intuice, který odhaluje estetickou kvalitu, je možné stupňovat, Bergson ve svých úvahách o umění klade důraz na principiální rozdíl mezi intuitivním uchopením individuality trvání a racionálním pojetím předmětů rozložených v prostoru. Na závěr upozorníme na to, že tento rozdíl mezi Pepperovým a Bergsonovým pojetím estetické intuice není nepřekonatelný, zvláště když vezmeme v úvahu Bergsonovu myšlenku různých úrovní rytmu.
Petr POLA: Dětství a dva typy novosti v umění
Ve svém příspěvku bych rád uvedl několik poznámek, které vycházejí z Pepperova pojetí novosti v jeho knize Estetická kvalita. Novost je jedním ze základních mechanismů, který v umění používáme pro navýšení živosti kvality události (neboli dosažení intenzivní krásy). Pepper rozlišuje dva typy novosti. Naivní novost, která odpovídá novosti události předtímnež podlehla zvyku a novost intruzivní (vtíravou), která rozrušuje zvyk a upomíná nás tak na kvalitu věcí. Své poznámky zaměřím na vztah mezi těmito dvěma typy novosti v umění a „svěžestí“ zkušenosti dítěte, která podle Peppera tvoří určité měřítko opravdovosti „všech složitostí (complexities) umění, kterými se v estetice převážně zabýváme“.
Daniela BLAHUTKOVÁ: Od Shakespeara po Steinbecka: Zamyšlení nad Pepperovými konkretizacemi pojmu "work of art"
Texty Stephena C. Peppera obsahují dosti odkazů na umělecká díla, autory, žánry… a průběžně tak čtenáře upomínají na Pepperovu (explicitně vyjádřenou i povšechně zřejmou) opci pro klasiku („classics in art“). Úvaha, vlastně jen inspirovaná Pepperovým výběrem pojednávaných uměleckých děl, hledá odpověď na otázku, čím je Pepperovi jeho klasika a jak se mu včleňuje do kontextualistické estetiky (Aesthetic Quality) i do syntetizující interpretace estetické kvality uměleckého díla (The Basis of Criticism in the Art).